Upravit stránku

„Dobrou chuť“, popřáli jste si dnes u stolu se svými kolegy či obchodními partnery? Také máte v oblibě pracovní obědy? Jasně, takový oběd je velmi efektivní, plní nám více funkcí. Při jídle společně probereme pracovní záležitosti, trochu z osobního života.

  • A jak se cítíte po takovém obědě?
  • Chce se Vám hned pracovat?
  • Máte energii a elán?

Nebo to jediné, co byste si po takovém obědě přáli, je dát si 20 minut šlofíka. Ale ne, ne, to nesmíme, hurá do pracovního procesu. Dáme si kafe, trochu se tím probereme. 

  • Už jste něco takového zažili?
  • Nebo to zažíváte často, dokonce pravidelně?
  • Jak to, že nám je tak těžko, když naše jídlo bylo opravdu kvalitní?

Také jsem si tím prošla. Dnes už vím, že jsem zůstávala ve stavu permanentního klidového stresu, moje tělo bylo řízeno sympatickou částí nervstva, hladina stresového hormonu kortizolu byla vysoká a zabraňovala tak dobrému trávení.

Pro vysvětlení: Sympatický nervový systém je zodpovědný za okamžité reakce organismu na hrozící nebezpečí, probíhá při něm mobilizace sil organismu, takže zvyšuje aktivitu svalů a naopak zpomaluje proces trávení. Parasympatický nervový systém má opačný efekt, snižuje aktivitu svalů, pod jeho vlivem se zpomaluje srdeční činnost a celkově se tlumí  tělesné i psychické pochody, ale stimuluje se proces trávení.

Před jídlem si dnes udělám 10 neviditelných hlubokých nádechů, které mi pomohou „přehodit“ na parasympatické řízení mého těla. Při jídle dávám pozornost tomu, co je na talíři - jak jídlo vypadá, jaké má barvy, tvary, jak je dochucené, šťavnaté, křupavé, jak chutě ladí dohromady,... A s kolegou si o tom prohodím pouze jednu, dvě věty. Pokud chci dobře spalovat (metabolizovat), musím dodávat kyslík. To platí i u jídla. Takže dýchat! Žádné mohutné funění, jen hlubší nádech, výdech. Čím víc dýchám, tím víc trávím, tím víc spaluju, tím víc toho můžu sníst.

A po jídle si dopřejme chvilku klidu. Stačí klidová pracovní činnost, nemusím si hned dát dvacet, to se v práci povede málokomu. To je možné zažít jen v Libchavách. Na kurzech v Akademii. :)

Na svých kurzech jsem dříve řešila počty doporučení snědených kilojoulů, gramy sacharidů, miligramy vitamínů, mikrogramy reziduí pesticidů v potravinách. Dnes to beru více ze široka. Dnes řeším hlavně JAK JÍST a teprve potom CO JÍST a CO mi TO PŘINESE. To, jak jím, mi ovlivňuje i to, jaké živiny ze stravy využiji.

Poměr vlivu toho, CO JÍM a toho JAK JÍM, je zhruba 50:50. Francouzi to dávno vědí, a přestože jedí více tuků a bílého pečiva než Američané, zůstávají štíhlejší a zdravější. To je ten francouzský paradox!

Na vlastní kůži jsem si vyzkoušela, že tělo neošálím. Myslela jsem si, že při práci něco rychle sním a za 10 minut opět jedu na plno. Kdepak. Bolesti žaludku a odpolední únava můj pracovní výkon spíše snížily.  A já se chci udržet ve zdraví, pohodě, netloustnout a v pracovním tvůrčím nasazení.  Ve škole jsme probrali chemii a složení potravin dokonale, ale bylo to málo. Dnes už vím, JAK a CO jíst. 

Nahoru